Soustředění Calpe 2018

Měsíc březen, tradiční období ve znamení týmového soustředění, tentokrát v prostředí španělské Provincie Alicante, přímořského města Calpe.

17. března v dopoledních hodinách letiště Vídeň bylo místo odletu, natěšeni s očekáváním nového se scházíme v letištní hale a společně odlétáme do cílového místa a po příletu v podvečerních hodinách se ubytováváme v hotelu SOL Y MAR. Krásné a příjemné hotelové prostředí a zejména místní gastronomie nás přivítalo svou pohostinností, nabudilo všechny chuťové buňky a dopřálo nám veškerý komfort. 20180324_164119

Večer jsme se setkali s Valentinem Zellerem, rakouským cyklistou, výborným sportovcem a člověkem, který absolvoval vícero extrémních závodů jako je např. RAAM ( Race Across America), kde skončil celkově pátý, nebo vytvoření světového rekordu s nastoupenými 19 000 výškovými metry v závodě Karntner Dobratsch v r.2004. Valentin je sportovním ředitelem v rakouském týmu cyklistů Hrinkov. Byl naším průvodcem a zároveň sparingem na místních trasách. Ukázal nám všechna zajímavá místa v okolí Calpe, horské průsmyky, dlouhé horské sjezdy, ale i 31 kilometrové stoupání, včetně tras slavné cyklistické Vuelty, kde jsme absolvovali výjezdy s 20% stoupáním. profil f

Soustředění bylo zaměřeno na rozvoj všech tří disciplín, tedy plavání, cyklistiky a běhu. Objemy, intenzitu a jejich kombinaci, střídal trénink přechodů mezi jednotlivými disciplínami. Cyklistické tréninky byly okořeněny náročností profilů a všudypřítomným větrem. „Rovinatý“ trénink nikdy neklesl pod 1 100 nastoupaných metrů. Únavu těla a svalů jsme regenerovali v hotelovém Wellnes. Sauna, vodní masáže, výřivka, regenerační koupele ve studené vodě a další, bylo balzámem nejen pro naše tělo, ale i mysl. 20180321_151000

Potřebnou energii jsme doplňovali výtečnou španělskou kuchyní, bohatou na ryby a čerstvou zeleninu.

První odpočinkový den nás čekal po absolvování čtyřdenního cyklu. Očekávané volno jsme přivítali s nadšením a dohodli se na společném výletu, výšlap na místní známou horu Parque Natural de Penyal D´lfach.  Výhledy z vrcholu hory na město a jeho okolí jsou úchvatné a můžeme jen doporučit. Nelehký výstup za to stojí. 20180322_114152

Počasí nám přálo a sluneční paprsky vykreslily opálenost dresů na našich tělech.

Poslední den jsme si užili v horách nejnáročnější, ale nejkrásnější trasou a ze sedel mohli vnímat rozmanitost krajiny, výškové rozdíly mezi jednotlivými úseky, všudypřítomné pomerančovníky a minimum lidí. Večerní společné posezení, zhodnocení celého pobytu, sdělování si dojmů, ale především kladné odezvy všech zúčastněných, se protáhlo do pozdních nočních hodin. A výsledek ……?

…….TEN NEJLEPŠÍ …….

Poplav s námi – duben 2018

psn duben 2018

Aquatlon České Budějovice

hg

Jediná členka našeho týmu, Klára Filipová, o víkendu opět výborně zabojovala!

Máme tu neděli 4. 3. 2018, sedím v práci a sleduji plavce v kondiční dráze. Vzpomínám na včerejší den, kdy jsem se zúčastnila Aquatlonu, který se odehrával v tomto bazénu. Myslím také na Ondru Pauláta, kterému v duchu “děkuji“ za taktní naznačení nutnosti sepsání reportu o závodu. (Smích)

No co, další výzva přede mnou, jdeme na to.

Den začínám snídaní a přípravou věcí na závod. Místo konání je ode mne vzdáleno jen 5 minut chůze, takže pokud něco zapomenu, mohu se formou běžecké abecedy či rovinek vrátit. Vydávám se na bazén, vyzvedávám si čip a nechávám se opět po dlouhé zimní absenci závodů potetovat startovním číslem. Super, konečně mám kérku, jde se dál.

Na bazénu potkávám mnoho známých tváří, a to jak z plaveckých, tak běžeckých tréninků. Zdravím kolegy z práce a jdu na rozplavbu s kamarádkou, sparring partnerkou a zároveň i rivalkou Kateřinou Zemanovou z TCV J. Hradec. Pro odlehčení situace stojí za zmínku fakt, že jsem se hodinu před startem učila, jak správně odstartovat dle povelů rozhodčího. Ano, světe div se, bývalá plavkyně neumí start z bloku.

Aquatlon_České_Budějovic3._3._2018_(105)

Blíží se start 3. rozplavby, propadám závodní horečce, hysterii, panice a depresi v jednom! Prostě ženská. Chytám se bloku a naposledy si užívám volně dostupného kyslíku. S výstřelem se vrhám do vody a přidávám pár delfínových kopů pro efekt “profi“ plavce. Naštěstí mi byla přiřazena krajní dráha, proto jsem mohla s každým nádechem naslouchat povzbuzování plavčíků a kamarádů z triatlonového oddílu Trisk. (Kluci, jestli čtete tento report, chtěla bych Vám poděkovat za podporu). Po hypoxických 400m dohmatávám v čase rovných 6 minut.

Následuje běžecká část o délce 5 km rozdělených do 5 okruhů. Mírným poklusem se Katkou přesouváme z bazénu do Stromovky. Po rozehřátí se pokouším napodobit běžeckou abecedu a při každé rovince si stíhám 2x zívnout. Co to je? Stále jsem v režimu zimních, poklidných, běžeckých objemů. To se však mění ve chvíli, kdy se řadíme do koridorů s časovým odstupem od nejlepších plavců. Sleduji své jméno na světelné tabuli a čekám, až zasvítí zeleně. Mačkám hodinky, přepínám na autopilota a vrhám se vstříc 5 kilometrům.

V průběhu 3. kol stahuji náskok skupinky běžkyň a předbíhám je. Čekám, jestli akceptují mé tempo a zneužijí mě jako rozrážeč vzduchu. To se však neděje, pokračuji tedy vpřed a dobíhám Katku.  Zbylých 1,5 km běžíme bok po boku a asi 500m před cílem se na mně Katka podívá a klidným hlasem se mě zeptá, jestli doběhneme společně. Kývám, že ano, ale obě podvědomě víme, že finiš bude bolet. Svůj pohled upínám k cíli, nevnímám okolní hluk, jen kladu nohy před sebe, odrážím snad i z posledních článků prstů a snažím se vyždímat se svalů poslední zbytky ATP. Dobíháme opravdu bok po boku, ale i tak mi Katka nandala 0,2 vteřiny. I přes nachlazení se nedala a dokončila závod, je to borec.

Pětikilometrovou distanci jsem si zaběhla v osobním rekordu za 20,48 minut, takže i s běžeckým výkonem jsem spokojená.

Přiznám se a nestydím se za to, že při registraci jsem si pomýšlela na první místo, ale z druhého konce výsledkové listiny :-D. Proto pro mě bylo velkým překvapením, když jsem si mohla stoupnout na bednu a nést na hrudi bronzovou medaili za 3. místo v kategorii.

Klára

Aquatlon_České_Budějovice_3._3._2018_(546)

Celkové výsledky zde.

Jizerská padesátka 2018

18.2.2018

Po vzoru mých kamarádů z týmu, Přecedy, Standy a Džima, kteří se historii RT jako první zúčastnili ski maratonu volnou technikou, jsem se i já přihlásil na závod v běhu na lyžích a to klasickou technikou, na Jizerskou padesátku. Podotýkám, že už při vypisování přihlášky se mi vléval adrenalin do žil. Mám před tímto závodem velký respekt. Učinil jsem to i proto, že přesně před rokem kdy se jela Jizerská padesátka, jsem ležel po těžké operaci  stehenní kosti v nemocnici na Bulovce a z nemocničního lůžka jsem tento krásný závod závistivě sledoval v televizi a s černými myšlenkami v hlavě, že tyto aktivity jsou pro mne hodně vzdálené a asi nedosažitelné.

V sobotu ráno  jsme měli sraz u Pavla Láchů s Láďou Beňo a ještě s Adamem Divišem, kterého jsem moc rád poznal. Nasedli jsme a vyrazili směr Liberec. Po příjezdu jsme si došli pro startovní čísla a dali obídek. Liberec je krásné město a všichni místní tím závodem žijou, což přidává na ještě lepší atmosféře. Večer byl na náměstí  koncert  skupiny Tata Boys, tak jsme si dali i kulturní vložku se svařáčkem. Večer proběhlo namazání lyží, za co klukům strašně moc děkuji, namazali opravdu výborně.

IMG-20180219-WA0009

V neděli ráno do busu a směr Bedřichov, podotýkám že připravenost a profesionalita organizátorů je perfektní.

Před startem opět všechno v pohodě, i řazení závodníků do vln, kterého jsem se bál asi nejvíce.

Start, nejdříve eliťáci a potom po pěťi minutách vlna za vlnou a já v té poslední osmé. A už ze mne spadla všechna nervozita a těšil jsem se až vyběhnu. Výstřel a jde se na to, prvních deset km do mírného kopce pak do třicátého krásný terén který se lehce vlnil. Jelo se mi komfortně, lyže skvěle připravený akorát mi bralo hodně sil se prodírat přes všechny ty přede mnou a přebíhat z jedné stopy do druhé, abych si jel svoje a vyjel si lepší vlnu na příští rok. Na třicátém obávaný kopec Smědava, který  (nechci machrovat) jsem vyběhl v pohodě a pak začalo mírné klesání a dlouhé rovinky až do cíle. Pět km za Smědavou se začala dostavovat únava, křeče a stopy byly v hodně špatném stavu, místy vůbec. Asi tak na čtyřicátém  jsem při takovém brutálním sjezdu hodil neskutečnýho tygra, nic se mi nestalo, ale země se třásla. Díky pádu a sněhu, který jsem měl všude jsem se docela probral a do cíle jsem jel docela v pohodě.

IMG-20180219-WA0007

Tak můj první závod na běžkách hodnotím velice kladně a hlavně bych chtěl pochválit pořadatele a všechny ty lidičky na občerstvovačkách, který byli úžasní. Příští rok se určitě rád zúčastním.

Celkové výsledky zde.

P. Chochy

Poplav s námi – únor 1.týden

První trénink v únoru a pátý od začátku roku, přivítal nové zájemce o plavání.

Pohyb ve vodě považuji za jednu z nejzdravějších činností na lidský organismus. Proto jsem rád, že se o tuto radost mohu s vámi podělit.

Zlepšování se v technice plavání a Vaše nadšení, jsou pro mě velkou motivací pro další tréninky.

Děkuji a přeji všem úspěšné zvládnutí svých cílů.

POPLAV S NÁMI – ÚNOR 2018

Srdečně Vás zveme na plavecký kurz POPLAV S NÁMI – každé úterý od 6h!

swimmer-featured-837x330

poplav unor

 

Kašperská 30 2018

Historicky prvním závodem v běhu na lyžích s účastí RESOLUTION TEAMU se stal 6. ročník Kašperské 30ky ze seriálu Skitour. Zúčastnili jsme se závodu volnou technikou na 30km, ve složení Standa, Džim a předseda Honza Bílek.

20180120_130645Závod se konal v sobotu 20. ledna v kouzelných kulisách šumavského Churáňova a blízkého okolí, vyšperkovaných tentokrát ještě solidní nadílkou čerstvého sněhu. Cestou na Churáňov jsme se zastavili v prachatickém skiservisu, pro poslední doladění lyžařskoběžeckého náčiní. Předstartovní přípravy, zahrnující registraci, kávičku, svačinku a další „nezbytné úkony“, proběhly v kdysi velkolepém Sporthotelu Zadov v poklidném tempu, neboť start byl až ve 14:00 hodin.

20180120_174517Náročná, mírně kopcovitá trasa začínající na stadionu běžeckého lyžařského areálu Zadov a dále vedoucí přes lokality Na rovinách – Zlatá Studna – Přilba – Nové Hutě – Na studeném potoce a přes Pláně zpět na Zadov, s atraktivním závěrečným výjezdem části zadovské sjezdovky u bývalého skokanského můstku, byla vlivem čerstvého sněhu trochu měkká, ale jinak perfektně sjízdná. Nicméně dvě občerstvovací stanice na 12. a zejména na 24. kilometru tak přišly vhod a závěrečný pohled na blížící se cílovou bránu zadovského stadionu byl vskutku radostným zážitkem. zgzuI přes umístění ve druhé polovině startovního pole (71. Džim, 75. Honza a 104. Standa ), byl tento závod, v němž jsme všichni bojovali ze všech sil, pro nás určitě pozitivním zážitkem a motivací pro další účast, třeba na únorovém šumavském skimaratonu?

FB_IMG_1516485148977Výsledky zde.

Poplav s námi – leden

16.1.2018

Dnes máme za sebou první dva plavecké tréninky. Dohromady se dala skupina správných lidí, kterým nechybí dobrá nálada, odhodlání se něco naučit a hlavně úsměv. DSCN3941

Začátek výuky probíhal v duchu vzájemného seznamování a z mého pohledu měl velmi pozitivní průběh.

Jedním z hlavních cílů výuky je ZÍSKÁNÍ JISTOTY VE VODĚ.

Ve vodě se máme cítit dobře, využít jejího pozitivního vlivu na náš organismus. Proto je trénink zaměřen na maximální zvládnutí techniky, citu pro vodu a vnímání rozdílů pohybů ve vodě.

Budeme se učit odrazy, startovní skoky do vody, otáčky, od plaveckého stylu prsou, kraula až k znaku, využívat plaveckých pomůcek, především destiček na posílení a zlepšení techniky nohou a rukou. Samozřejmě nás toho čeká mnohem více…

Chci vám touto cestou poděkovat a popřát hodně sil a odhodlání do dalších tréninků. Budu se snažit vás naučit maximum z mých dovedností a nastavit jednotlivé tréninkové jednotky, tak aby měly pro vás přínos a bavily vás.

Sláva

Výuka plavání – leden 2018

rrrr

SOUSTŘEDĚNÍ RAMSAU aneb Až se jaro zeptá…

14. – 17.12.2017 hostilo horské městečko Ramsau poslední společné soustředění týmu v letošním roce. Hlavní náplň byla zaměřena především na objemovou přípravu na běžkách. Ubytování bylo zajištěno v obci Vorberg v půvabném penzionu Bergrast, jen několik desítek metrů od vzorně udržovaných stop. Sauna a stůl na stolní tenis k volnému použití. Na uvítanou bábovka a káva od paní domácí.

IMG-20171217-WA0000

První seznámení se sněhem proběhlo ve čtvrtek večer na stadionu v Ramsau za umělého osvětlení, což byla pro většinu týmu zcela nová zkušenost. V pátek ráno dorazil zbytek party s mírným zpožděním, způsobeným nutností užití sněhových řetězů. Za hustého sněžení celá skupina objela nenáročnou Dachstein loipe. Stopa nás zavedla do těsné blízkosti slavných skokanských můstků v Kulmu. Bohužel je v mlze spíše tušíme, než vidíme. Do tréninku jsme zařadili několik intervalů k nácviku techniky, jízdu bez holí se zaměřením na rovnováhu a načasování správného odrazu. Celá jednotka trvala asi 3 hodiny, někteří snaživci si ještě přidali. Po opulentní večeři, vzorně připravené Petrem Mrskošem, následovala sauna a den zakončil večer s kytarou.

20171217_170728IMG-20171216-WA0051

Sobotní ráno nás uvítalo sluníčkem. Den jsme zahájili ranním výběhem v čerstvém sněhu a po nádherné snídani nám Jim naplánoval Rittis loipe, jednu z nejtěžších a nejdelších tras v celé oblasti. Konečně jsme se ale mohli kochat výhledy na jižní stěnu Dachsteinu a okolní kopce. Na polední polévku stavíme na Sonnenalmu, kde nás pan domácí asi hodinu bavil svými recesistickými kousky. Sníh byl výrazně rychlejší než v pátek, a tak po příjezdu na penzion několik bláznů vyrazilo ještě na krátké vyjetí, které se nakonec protáhlo až do tmy. Čelovky zůstaly samozřejmě na pokoji, tak jsme za bezpečný návrat vděčili především Jimovu smyslu pro orientaci. Naprosto vyhládlí jsme se fakt těšili na Mrskyho sekanou a na několik koleček sauny.

IMG-20171216-WA0040 IMG-20171217-WA0014

Poslední den opět ranní výběh před snídaní. Znovu začalo sněžit, což nás však neodradilo od dvouhodinového tréninku. Tím jsme završili celý program zimního soustředění, které, jak doufám, nebylo poslední.