Ironman Malaysia 2014 – Jan Steinbauer bojoval o slot na Hawai!

Jan Steinbauer se 27.9.2014 na Ironmanovi v Malajsii porval o slot na Havaj! Přípravě na tento jeho závod sezóny obětoval opravdu hodně a lépe se snad už ani připravit nešlo. Bylo zapotřebí neuvěřitelné železné disciplíny i morálních sil, aby byl schopen od 1.1.2014 (čili za 9 měsíců) naplavat 405km, najezdit 11450km na kole a naběhat 2152km. Naprosto profesionální přístup.. ale Honza k tomu ještě musel chodit do práce a věnovat se rodině. Zde jeho osobní report ze závodu a záměrně Vám nebudeme dopředu sdělovat, jak to celé dopadlo J..

„Malajsie, konkrétně ostrov Langkawi je tak trochu ráj, krásné prostředí (občas trochu špíny a bordelu pro připomenutí, že tam žijí i lidé), dlouhé písčité pláže, extrémně málo turistů (všichni jsou totiž v nedalekém Thajsku) a úžasné podnebí…prostě pořád teplo a je jedno jestli prší nebo svítí slunce. Buď je vám extrémní horko a nebo „jen“ horko. Poměrně slušná infrastruktura, příznivé ceny (všude je bezcelní zóna) a hodně usměvavých a přátelských lidí.

Do této destinace jsem se vydal zkusit štěstí a poprat se o slot na Havaj 2015. Odhodlání bylo velké, plány smělé…realita opravdu realistická J. Odlet v pondělí ráno z Prahy do Amsterdamu, z Amstru do Kuala Lumpur a z KL na Langkawi…pohoda na 26 hodin…už to je zážitek a vše s Malajskými aerolinkami (jak říkám: odhodlání bylo velké). Přílet úterý v 11:00 Langkawi, kde už na letišti nás zdravily plakáty Ironman Malajsie. Počasí luxusní…na slunci 45° a v chládku 32° o 92% vlhkostí ani nemluvím…tzn. tu ránu po výstupu z letadla si nedovedete představit J. Časový posun + 6 hodin…tzn. máte prostě náskok J. Proběhlo ubytování a okamžitý sprint do moře – aspoň trochu se ochladit. A chyba lávky…teplota moře 32° a na klidné hladině ještě víc…příjemné.

Aklimatizace proběhla v klidu (jíte, spíte, odpočíváte…hlavně nedělat rychlé pohyby) a v sobotu se šlo na start.

Rozednívá se v 7:15h…takže start taktéž. Počet účastníků cca 1400 platících. Plavání samozřejmě bez neoprenu…pouze v černé silné čepičce. Teplota vody v 1m pod hladinou 29,1° na hladině 32,5°. Start z mola a ve vlnách (jak si kdo napsal, že rychle plave). Plavu celkem v pohodě…hlavně se neuvařit hned na začátku…no v podstatě se už vařím, jen co sem vlez do vody. Plavání 1 okruh…pocitově v pohodě a v klidu, jeden kopanec do brejlí, vylít vodu a jede se dál…žádná medúza a za 1hodinu a 3 minuty lezu z vody…do depa je to štreka…oblíkám si bílý topík (černá kombinéza by nebyla určitě dobrá volba) a naskakuji na svoji motorku BMC. Zase hlavně volně a nepřepálit začátek…2 okruhy 90 km, očekávám dva kopce a potom zvlněný profil…za pět minut už šlapu na večerníčka a ze sedla do prvního kopce…výjezd a sjezd…rychlost 80 km/h mi dodává odvahu…a další kopeček…takže večerníček…za hodinu mám průměr 32 km/h a teplota těla…škoda mluvit…chladím se čím se dá, liju na sebe všechno co potkám…na záda, nohy do přilby…prostě všude…na 5 sekund je to super…pak se vracím zpět do vařícího se procesu. Motorky a mopedy rozhodčích kolem lítají jak o život, takže na nějaké hákování, či alespoň se přiblížení, není ani pomyšlení…zvláště když oznámili, že rozestupy budou 12 metrů a budou se důsledně kontrolovat. Jak řekli, tak udělali. Kolo mi moc nejede…po prvním kole mám čas 2:32h a odhodlání zrychlit do druhého…které mě za 5 minut opouští a trápím se znovu do kopce a znovu z kopce a do kopce…sil výrazně ubylo a získávám pocit, že to bude opravdu dlouhej den. V druhém kole do 150 km hodně velký trápení…na 150 km do sebe dávám 5 tablet černého uhlí (na radu zkušeného profíka Pepína Svobody)…za pět minut, jak když mě polijete studenou vodou…vrací se síla a pocit, že to důstojně dojedu…do 150 km průměrných 240 W…na posledních 30 km přidávám ještě dalších 25 W a končím na 265 W (plán byl udržet 260 W)…nastoupáno 1910 m a celkový čas 5:18h (čas bída, ale rychleji to nešlo)…chvíli se zdržuji v depu a vyrážím vstříc běhu s odhodláním, že 3:30h to musím dát…po 2 km se probouzím do reality a hledám cokoli, co je studenější než 35°. Z běhu se stává přeběh od občerstvovačky k občerstvovačce, kde na sebe liju hektolitry vody a do sebe taky, za triko a šortky hážu ledový kostky…a běžím co to dá…no spíš nedá…začátek hrozný, pak se to zlepšuje…na 25 km krize a chodecká vložka na rozpálené silnici…teplota na slunci 46°…stín 1 km z 10 kilometrového kola…takže ideální běžecké podmínky J. Když se tak rozhlížím kolem, jen velmi malý počet závodníků na běžecké trati opravdu běží…vůbec se nedivím…z běhu se stává totální morální boj…a konečně je tady cílová rovinka a cíl…10:26h…čas strašný, ale lépe to fakt nešlo…pokud bych šel rychleji…už bych o tom nevěděl J, celkové 37. místo a 6. v kategorii.

Druhý den roll down a bitva o sloty…naše kategorie má nejvíce účastníků tak má 5 slotů…doufám, že si to někdo neveme…a ejhle…všichni jsou natěšeni a berou si, co jim patří. Takže utírám nos a zklamaně chci odejít a nečekat, až se vyhlásí všechny kategorie. No nakonec se ještě přemluvím. Za cca půl hodiny, týpek, co to vyhlašuje říká…v kategorii 75 let máme také jeden slot a ten náleží…nějakému Japonci…vyvolává jeho jméno, jednou, po druhé a ani na potřetí si pro slot nikdo nepřichází…a podle pravidel se slot přesouvá do kategorie s nejvyšším počtem účastníků…tzn. do naší a týpek hned vyhlašuje, že na šestém místě je nějaký Jan Steinbauer z ček repablik…tak sem se málem pos…co k tomu dodat, beru slot, vyplňuji papíry, platím startovné a klepu se jak ratlík…klasický náhoďák, ale to je život…takže za rok, budu-li mít štěstí a dáli Bůh se budu chystat na Havaj. Zbytek pobytu relax a pohoda u moře. Zpáteční cesta prospaná a v klidu…jen to počasí se tomu, co bylo v Malajsii, moc nepodobá.

Jeden tip na dovolenou…vykašlete se na Thajsko a dejte Malajsii a Langkawi…lepší, levnější, míň turistů a prostě větší pohoda…jo a teplo, moc příjemný.“

 

Od celého RT velká gratulace!! Myslím, že si nikdo ten slot nezaslouží víc, než právě Ty! A jen taková poznámka pod čarou –  ten Tvůj cílový „strašný čas“ (jak uvádíš) 10:26h bysme všichni, myslim, moc rádi jednou brali J!!

Výsledky zde.

Sláva a čest!!