Aquatlon České Budějovice

hg

Jediná členka našeho týmu, Klára Filipová, o víkendu opět výborně zabojovala!

Máme tu neděli 4. 3. 2018, sedím v práci a sleduji plavce v kondiční dráze. Vzpomínám na včerejší den, kdy jsem se zúčastnila Aquatlonu, který se odehrával v tomto bazénu. Myslím také na Ondru Pauláta, kterému v duchu “děkuji“ za taktní naznačení nutnosti sepsání reportu o závodu. (Smích)

No co, další výzva přede mnou, jdeme na to.

Den začínám snídaní a přípravou věcí na závod. Místo konání je ode mne vzdáleno jen 5 minut chůze, takže pokud něco zapomenu, mohu se formou běžecké abecedy či rovinek vrátit. Vydávám se na bazén, vyzvedávám si čip a nechávám se opět po dlouhé zimní absenci závodů potetovat startovním číslem. Super, konečně mám kérku, jde se dál.

Na bazénu potkávám mnoho známých tváří, a to jak z plaveckých, tak běžeckých tréninků. Zdravím kolegy z práce a jdu na rozplavbu s kamarádkou, sparring partnerkou a zároveň i rivalkou Kateřinou Zemanovou z TCV J. Hradec. Pro odlehčení situace stojí za zmínku fakt, že jsem se hodinu před startem učila, jak správně odstartovat dle povelů rozhodčího. Ano, světe div se, bývalá plavkyně neumí start z bloku.

Aquatlon_České_Budějovic3._3._2018_(105)

Blíží se start 3. rozplavby, propadám závodní horečce, hysterii, panice a depresi v jednom! Prostě ženská. Chytám se bloku a naposledy si užívám volně dostupného kyslíku. S výstřelem se vrhám do vody a přidávám pár delfínových kopů pro efekt “profi“ plavce. Naštěstí mi byla přiřazena krajní dráha, proto jsem mohla s každým nádechem naslouchat povzbuzování plavčíků a kamarádů z triatlonového oddílu Trisk. (Kluci, jestli čtete tento report, chtěla bych Vám poděkovat za podporu). Po hypoxických 400m dohmatávám v čase rovných 6 minut.

Následuje běžecká část o délce 5 km rozdělených do 5 okruhů. Mírným poklusem se Katkou přesouváme z bazénu do Stromovky. Po rozehřátí se pokouším napodobit běžeckou abecedu a při každé rovince si stíhám 2x zívnout. Co to je? Stále jsem v režimu zimních, poklidných, běžeckých objemů. To se však mění ve chvíli, kdy se řadíme do koridorů s časovým odstupem od nejlepších plavců. Sleduji své jméno na světelné tabuli a čekám, až zasvítí zeleně. Mačkám hodinky, přepínám na autopilota a vrhám se vstříc 5 kilometrům.

V průběhu 3. kol stahuji náskok skupinky běžkyň a předbíhám je. Čekám, jestli akceptují mé tempo a zneužijí mě jako rozrážeč vzduchu. To se však neděje, pokračuji tedy vpřed a dobíhám Katku.  Zbylých 1,5 km běžíme bok po boku a asi 500m před cílem se na mně Katka podívá a klidným hlasem se mě zeptá, jestli doběhneme společně. Kývám, že ano, ale obě podvědomě víme, že finiš bude bolet. Svůj pohled upínám k cíli, nevnímám okolní hluk, jen kladu nohy před sebe, odrážím snad i z posledních článků prstů a snažím se vyždímat se svalů poslední zbytky ATP. Dobíháme opravdu bok po boku, ale i tak mi Katka nandala 0,2 vteřiny. I přes nachlazení se nedala a dokončila závod, je to borec.

Pětikilometrovou distanci jsem si zaběhla v osobním rekordu za 20,48 minut, takže i s běžeckým výkonem jsem spokojená.

Přiznám se a nestydím se za to, že při registraci jsem si pomýšlela na první místo, ale z druhého konce výsledkové listiny :-D. Proto pro mě bylo velkým překvapením, když jsem si mohla stoupnout na bednu a nést na hrudi bronzovou medaili za 3. místo v kategorii.

Klára

Aquatlon_České_Budějovice_3._3._2018_(546)

Celkové výsledky zde.