Ironman Nice 05.06.2016
Petr Řehoušek

Je 4 hod. ráno, probouzíme se do tmy v hotelu nedaleko Cannes. Chochy (Petr Chochole) nakonec usnul, ale bez prášku na spaní to nešlo. Dneska nás čeká dlouhý den. Bulka (Petr Houska) s Předsedou (Jan Bílek) už jsou také na nohou. Soukáme do sebe snídani a vyrážíme autem směr Nice. Zatímco se v Cannes srolovaly červené koberce pro hvězdy filmového plátna, o 2 týdny později se o pár kilometrů dále v Nice rozvinuly koberce modré pro hvězdy dlouhého triatlonu. Téměř 3 tisíce účastníku se krčí v pološeru na břehu Azurového pobřeží. Profíci v oranžových čepičkách vyrážejí před půl sedmou na 3.8 km plavání, za nimi potom ostatní v modrých. Novinkou je tzv. rolling start, kdy podle předpokládaného času plavání se rozřazujeme do menších skupin, troufáme si na chlívek 1.08, Bulka jde před nás do hodinovky. Stačíme si ještě plácnout a jde se na to. Čeká nás větší 2.4km a menší 1.4 km dlouhý okruh.  První točná bóje napravo je 1 km daleko od břehu. Je to neskutečná dálka. Moře je, až na dlouhé táhlé vlny, zcela klidné. O pohodovém kraulu se nám může jenom zdát, končetiny se plácají všude kolem, trochu volněji se plave při menším okruhu. Vylézám z vody v čase 1hod. 8 min., takže předpoklad zatím vychází. Pak už tradiční výběh z pláže do depa, navlékám dres a sedám na kolo.

 

 

 

 

 

Nechápu, co jsem řešil 9 min v depu. Lehám na hrazdu a užívám si prvních 20 km po rovině. Počasí je příjemný, kolem 20 st., polojasno. Zdejší cyklistický okruh je známý svojí náročností, čeká nás 2000 m převýšení. Nacházíme se na rozhraní jižního a západního okraje Alp v oblasti Provence-Alpes-Cote d’Azur. Nejvyšším bodem cyklistiky je na 70. km Col de l´Ecre 1118 m.n.m., kam se stoupá od 50. km z městečka Chateauneuf  Grasse. Scenérie jsou nepopsatelný. Po překonání nejvyššího bodu je na dalších 50 km terén zvlněný. Jede se příjemně, moc na pilu netlačím, trochu mám obavy, abych vydržel. Na zhruba 30. km mě předjíždí Předseda, vypadá v pohodě, trochu mě zaráží, že byl za mnou. O ostatních nemám tušení.

Diváci okolo trati fandí, občerstvovací stanice jsou zásobovaný dostatečně, prostě ideální stav. Trocha adrenalinu přichází od 140. km, to začíná strmé klesání s mnoha zákrutami. Moje technika ve sjezdu je dost bídná, takže nemohu konstatovat, že bych zde nahnal nějaký čas. Pár borců po cestě má defekt, někdo občas lehnul, naštěstí to nevypadá na nic vážnějšího. Zdravotní dozor na trati je koordinován perfektně. Na 160. km se vracíme na rovinatou část, kde pro změnu nyní fouká protivítr. Udivuje mě skupinka tak deseti atletů asi 500m přede mnou, která si vrásky z pravidel o draftingu rozhodně nedělá.  Blížím se k letišti a potkávám borce zdolávající první kilometry běžecké trati.  Jedná se o 4 okruhy na Promenade des Anglais. Po 6 hodinách cyklistiky se blížím do depa 2, ukládám kolo do stavu, nazouvám své maratónky a vyrážím na 42.195 m dlouhý běh. Potkávám Bulku, vypadá v pohodě, je tak 10 km přede mnou, Předseda asi 5km. Prvních 10 km držím tempo na 5.30/km, dalších 10 km je to už 5.50/km, postupně uvadám. Kluci se mi vzdalují. Konečně vidím i Chochyho, ten je tak 2 okruhy za mnou.

Navlíkám poslední pásku na ruku, od 25. km se mi běží vyloženě blbě. Občerstvovací stanice jsou cca po 1500 m, střídám kolu s vodou, víc toho do sebe nedostávám. Konečně cílová rovinka, zbytek sil vkládám do zdánlivého zrychlení a protínám cílovou metu. Čas 11 hod. 53 min. No chtěl jsem být tak o půl hodiny rychlejší. Radost mám hlavně z cyklistiky, ne z rychlosti, to mohlo být lepší, ale z profilu a náročnosti tratě. Endorfiny se uvolňují, tělo začíná bolet. Bulka s Předsedou jsou s výsledkem spokojení, Bulka čas 10h 30min., Předseda 10h 47min., hlavně s během se posunuli k hranici 3h 3Omin., což už je slušný výkon.  Chochy statečně bojuje na běhu. V cíli je v čase těsně pod 14h 58 min. Trochu se prý cestou prospal, 1.5 Stilnoxu  zabralo na plavání a spolehlivě účinkovalo na polovině cyklistické části, kde ho navíc v horách stihla přeháňka, takže rozespalý a třesoucí se zimou nakonec šťastně dojel a mohl se svěží vydat na běh.

Musím zde ještě vyzdvihnout výkon Petry Krejčové, která poprvé jela v Elite Group a s časem 10.04 h s úžasným během za 3.09 h obsadila skvělé 9. Místo.

Užili jsme si to, parádně jsme si zasportovali a již samotná příprava stála za to. Já osobně musím zapracovat na běhu, ale to si říkám už minimálně 5 let. Příští rok to vypadá na Roth, tak uvidíme.

Au revoir  Nice!

Kompletní výsledky zde.