Dne 13 – 15.4.2018 proběhl první triatlonový kemp pro skupinu lidí plaveckého kurzu za účasti většiny členů z týmu RESOLUTION TEAM. Místo bylo zvoleno v blízkosti Lipenské přehrady, nádherného prostředí okolních lesů, luk a historických míst, která nám ideálně posloužila pro bikové vyjížďky. Hotelový bazén posloužil k plaveckým tréninkům a bezprostřední okolí k ideálním výběhům.

Osobně jsem byl v očekávání a zároveň natěšený na nadcházející dny. Sešla se správná parta lidí a moc mě těší kladné odezvy od všech zúčastněných.

Všem bych chtěl velmi poděkovat a pochválit. Zejména pro „nováčky“ bylo náročnější, za to jak vše zvládli a posunuli své hranice. Velmi si cením i skutečnosti, kdy jste si vzájemně dokázali pomoci a podpořit se a za opravdu pozitivní průběh. Nikomu nechyběl úsměv a dobrá nálada.

Ještě jednou děkuji.  Sláva

———————————————————————————————————————————————————————-

Jeden pohled za všechny očima Petra Jílka:

„Jako začínající triatlonista využívám možnosti zúčastnit se společného víkendového soustřední s RESOLUTION TEAM. Základna byla postavena ve Welness Hotel Frymburk. Mé očekávání je zkusit si delší výjezdy na biku, poznat nové lidi, získat nové zkušenosti.

Kemp začal v pátek odpoledne seznamovací vyjížďkou, která proběhla v redukovaném složení za účasti těch co přijeli auty. Start je nečekaně ostrý a začíná výjezdem na místní kopec Marta lemovaný křížovou cestou – velmi symbolické. Počáteční peklo vystřídala pohodová cesta lesem do Lipna nad Vltavou, Loučovic s otočkou ve Vyšším Brodě a zpět po silnici do Frymburku. Všeho všudy pěkných 40km.

Páteční večer pokračoval seznamovacím programem, kdy se hrál bowling. Z jednoznačného vývoje hry, kdy náš tým neustále beznadějně prohrával, se v posledních kolech stal absolutní trhák. Náš tým se probral z letargie, nebo to snad byla Ondřejova vyspělá taktická bitva, a dokázali jsme smazat ztrátu cca 150ti bodů a vyhrát o 3body v posledním kole. Neuvěřitelné! Cena za vítězství vypadala jako pověstná třešnička na dortu… třešnička to byla, ale naložená v alkoholu. Snažím se marně vzpomenout jak to všichni komentovali, ale bohužel si pamatuji jen zděšení ve tvářích.

Sobotní program začal hodinovým tréninkem plavání, po kterém přišla hlavní cyklo část celého soustřeďění. Odhad trasy cca 70-80km, z čehož jsem měl trochu obavy, protože takovou dálku jsem ještě na biku neabsolvoval. Rozdělili jsme se na dvě výkonostní skupiny. Skupina A složená především z ambiciózních závodníků, kteří si ji plánovali jako součást tréninkové přípravy na blížící se závody. Skupina B, kde jsem byl i já, byla plánována ve volnějším tempu. Trasa obkroužila Lipenskou přehradu a probíhala poklidným tempem, za krásného počasí, liduprázdnou Šumavou. Prostě nádhera. Celkové skóre bylo okolo 84km!

Po dojezdu se přešlo hned na běh, aby si všichni vyzkoušeli přechod z kola na běh. To už bylo velmi individuální a já jsem si vyklusal 6km. Míša neodolala a vrátila se na svou oblíbenou Martu. Po doběhu už byla cítit celková únava a zvážím-li, že tohle byl jen pěkný sportovní den – ptám se sám sebe co mě asi tak může čekat při závodě Ironmena… snad štěstí, že si to stále nedokážu představit.

Sobotní večer byl díky celkovému vyčerpání vcelku poklidný a vyplněný vynikající mini přednáškou triatlonovou legendou a pamětníkem Karlem Stroleným, který vyprávěl o začátcích československého triatlonu a za jakých podmínek museli sportovat. Z pohledu dnešní doby, opravdu neskutečné. Už jen to, že tehdy neexistovaly žádné sprint triatlony, ale pouze celý Ironman.

Neděle byla zahájena opět plaveckým výcvikem a závěrečnou vyjížďkou do Vyššího Brodu. Počasí bezchybné, minimum lidí všude na stezkách. Má idylka bohužel skončila na posledním kopci. Zřejmě únava materiálu v kombinaci s ostrým stoupáním zrušila moji přehazovačku na kole. Beznaděj vystřídala bleskurychlá oprava, které se chopil “předseda” Honza Bílek. Jirka dal nýtovačku, Chochy nářadí a během pár minut se dalo pokračovat. Stál jsem tam v němém úžasu a pozoroval jak opravit kolo. Další velmi cenná lekce – náhradní duše evidentně na bike nestačí. Ještě jednou posílám velké poděkování! Bohužel provizorní oprava vydržela jen pár dalších kilometrů a sjezd posledního kopce jsem musel absolvovat sólo bez řetězu a předčasně zakončit kemp v Lipně nad Vltavou. Tím jsem přišel i možnost se všemi rozloučit – což dodatečně činím tímto reportem.

Mám-li to shrnout, celkově jsem z kempu jednoznačně nadšený. Poznal jsem nové přátele a získal neocenitelné rady do dalšího tréninku, závodů ale i celkového pohledu na triatlon. Za to patří velký dík všem členům RESOLUTION TEAM, kteří umožnili abych se mohl připojit. A největší dík Slávovi, který vše naplánoval a zorganizoval. Petr Jílek“